Dobrodružství veverky Zrzečky

O životě na jednom tichém místečku v křivoklátských lesích, kde se říkalo U Starého dubu, vyprávěla mi dlouze a dlouze veverka Zrzečka v křivoklátské hájovně, kam jsem jezdil vždycky, když už jsem nemohl steskem po přírodě v městě vydržet. Věřte nebo nevěřte, ale já jsem Zrzečce rozuměl každé slovo, když mi seděla na rameni a tichým, pisklavým hláskem vypravovala, co všechno na Starém dubu prožila. A říkám, že zvířátkům může rozumět každý, ale musí je mít rád a chtít, aby jim rozuměl. Má-li je opravdu rád a dává na jejich lásky pozor, začne najednou tu a tam nějakém slovíčku rozumět a pak už to jde rychle...