Monografie se snaží podat celkový obraz dramatického přerodu raně středověkého knížectví v plně centralizovanou monarchii vrcholného středověku, k němuž došlo za vlády Přemysla Otakara I. v první třetině 13. stol..
Autor se neomezuje pouze na postavu panovníka, i když neopomíjí ani jeho osobní život, provázený neustálými spory kolem dvou manželství. Snaží se o maximálně komplexní obraz doby, a to nejen v českém, nýbrž i v širším evropském kontextu, a mimo Přemyslova státnického díla, líčí i hospodářské a sociální proměny tehdejší české společnosti.